Detail recenze: BJ Bei Juan Playamar Hotel & Apartments

Španělsko, Mallorca, S'Illot

4/5

src="//cz.zimg.cz/img/imgz/l99/306/1856/th4/4f90b1f71f9ff5cbbc17c0792f53be42.jpg"> title="BJ Playamar Hotel & Apartamentos">

Cena

od 11 989 Kč/os

Zobrazit zájezdy Detail hotelu Všechny recenze

Všechny recenze hotelu

Hana Kubů:

Čeští a slovenští hosté jsou v tomto hotelu ubytováváni zásadně v suterénních pokojích na úrovni silnice.

Ubytování

Dvouhvězdičkový Hotel Playamar v S´illotu na Mallorce je kousek od moře a má dva celkem pěkné bazény. Kladně hodnotím také velmi pestrou a zdravou stravu – švédské stoly jsou plné zeleniny a ovoce a ryb a nechybí zde ani tradiční jídlo jako je řízek s bramborovou kaší nebo bramborový salát v místní úpravě. Ubytování je již problematičtější stránkou dovolené v Playamar, především pokud klient pochází z Čech nebo Slovenska a přijeli s českou nebo slovenskou cestovní kanceláří. Naši krajané mají štěstí, pokud doustanou pokoj v prvním patře a výše, v opačném případě jsou ubytováváni na nejhorším místech hotelu - z pohledu recepce ve sklepě (hotelové pokoje označené čísly 01, 02, 03,....přičemž hotelové pokoje jsou značeny tak, že na prvním místě je vždy číslo patra, přízemí má tedy čísla 1,2,3,....). Host ve sklepním pokoji má pak „výhled“ na ulici“, tj. je přímo na úrovni okolní silnice nebo se z okna může koukat na na zeď hořejšího z obou bazénů – v tomto případě je dojem ubytování ve sklepě naprosto dokonán (obyvatel tohoto hotelového pokoje v době naší dovolené byl opět české národnosti). Do pokojů bez výhledu snáze lezou všelijací brouci, mravenci, lítá zde mnoho komárů, kteří se zřejmě líhnou ve stěnách sklepních pokojů, protože do sklepa hotelu ústí vlhké potrubí shora (pokoje se nachází pod úrovní horního bazénu) a k nelibosti nás všech jsme v chodbách těchto pokojů předposlední den dovolené uviděli obrovského švába, který již zřejmě otráven nějakým postřikem, definitivně pošel v salónku přetvořeném na dětskou hernu a ležel zde bez povšimnutí až do konce následujícího dne. Dojem diskriminace našeho malého národa završuje postarší obrýlený recepční, který poté, co se dozví, že jste z pokojů 01, 02 atd., začne být značně nepříjemný, ať už máte angličtinu nebo němčinu na jakékoli úrovni a baví se s vámi velmi úsečně, případně vám hodí klíče přes stůl, místo, aby je slušně podal. V té samé chvíli se před vámi snaží vlichotit německým klientům, častuje je standardními lichotkami a opelichanými vtipy, kterým se nejvíc směje právě on sám. Nepochopitelné na tom je, proč se vlastně toto vše děje. Vysvětlení asi bude spočívat v tom, že náš malý národ, na půl století zhltnutý nejdříve Německem a potom Ruskem, má stále malé sebevědomí a nechá si spoustu věcí líbit. Stejně tak jsme jednali my, když jsme se ve sklepním bytě s výhledem na ulici nechali ubytovat. Bránit jsme se začali zhruba v polovině týdenní dovolené, kdy nám z terasy (která je zde místo balkónu, jaž jsou v hořejších patrech) od silnice oddělené pouze nízkým zábradlím ukradli ploutve, potápěčské brýle se šnorchlem, plážové boty odložené zde k uschnutí a další věci. Vzniklou situaci jsem oznámila nejprve frankistickému recepčnímu, který řekl, že mám věc sdělit majiteli a že nám za to „možná něco dá“ a chvíli poté průvodkyni od Fischera, který měla zrovna schůzku s klienty z následujícího dovolenkového běhu. Čeští a slovenští klienti zrovna u paní průvodkyně reklamovali nevhodné pokoje a na schůzku byla tudíž přizvána i manažerka z hotelu. Ta v momentě, kdy jsem promluvila o krádeži, vypálila možnost kompenzace – all inclusive program místo polopenze a k tomu přestěhování do jiných pokojů. Manažerka se ani na sekundu nad situací s odcizenými věcmi nepozastavila – zjevně jsme vůbec nebyli první okradení hosté v pokoji na úrovni ulice. Kompenzaci jsme přijali, i když stěhovat se z pokoje do pokoje se nám už nechtělo – zůstali jsme, kde jsme byli a věci raději zamykali do pokoje. All inclusive program byl příjemný, protože jídlo bylo dobré a pestré. Možnost využití celodenní nabídky pití na baru alko i nealko nápojů španělské provenience také nebyla k zahození (někteří hosté využívali all inclusive program k tomu, aby celý den strávili u bazénu a popíjeli alkohol – mezi těmito „stálými hosty“ jsem nezahlédla jediného Čecha nebo Slováka a to přitom mnoho našich lidí mělo na ruce fialovou pásku označující all inclusive hosty), Při odjezdu naší české skupiny jsem si všimla, že téměř všichni hosté mají nakoupené mallorcké brýle, boty, tašky a další předměty. Bylo by dobré, aby si místní lidé (hlavně majitelé a manažeři hotelů) všimli, že na ostrov přinášíme peníze stejně jako jiní a přestali diskriminovat naše lidi.